Ačkoliv jsem už přesně půl roku v Holandsku, dosud jsem nebyl v indonéské restauraci. Nemám moc rád pálivé. Nicméně jelikož už opravdu odpočítávám poslední dny a práci předávám kolegovi, tak jsme si zašli do jedné vyhlášené. Těšili jsme se, co nás čeká.

Restaurace Garoeda má svůj osobitý styl, ze kterého přímo dýchá minulost, která pojí tyto dva národy dohromady. Prostředí je více než přátelské, číšníci mají na čele uvázané tradiční šátky a jsou velmi ochotní. Hned na začátku jedna rada, kterou jsem si z dneška odnesl. Když vás číšník varuje, že vybrané jídlo je ostré, všechno fakt zvažte.

Dali jsme si bílé víno, zřejmě import. Protože po dvou karafách (1 L) a jedné dvojce navíc měl člověk pocit, jako by měl v sobě dva litry šampaňského. Číšník byl tak laskav, že nám nabídl i jakýsi sladký destilát červené barvy, který doporučil míchat přímo s vínem. Zkusili jsme to.

Indonéská kuchyně je specifická. Je chudá na mléčné a masné výrobky, pečivo byste také hledali spíše marně. V kursu je naopak spoustu rýže a také nudle. Zato různých pro Evropana zvláštních kombinací je dostatek, hodně pokrmů je do sladka, a pochopitelně skoro všechno pálí. A to tak, že hodně.

Nakonec jsme si vybrali - já kuřecí na špejli (holandsky "kip") ve sladko-pálivé arašídové omáčce ("pindasouce"). Tu už jsem znal. Ona hovězí na kokosu ve velmi pálivé omáčce. Musím uznat, že nás varoval. K tomu indické nudle - jak jinak než mírně pálivé, s tradičním kořením a kuřecím masem.

Pochopil jsem, proč se nás číšník při prvním dotazu na pití a následné odpovědi (vodu) ptal jestli sklenici, nebo dvoulitrovou lahev. Ono ani to víno nebylo tak silné, jak se nám zdálo. Prostě ho vypijete více, než je obvyklé.

Pokud máte rádi pálivé, indonéskou kuchyni budete milovat. Pokud vám pálivé vadí, budete ji mít rádi.