Kde neudělal LinuxEXPRES chybu

Časopis LinuxEXPRES, který jsem v roce 2004 jako šéfredaktor rozjížděl, skončil. Příští číslo už nevyjde, reakce jsou různé. Redakci hodně těší především ty pozitivní, ale objevily se pochopitelně i kecálci, kteří „to říkali“ nebo vědí „co udělali špatně“.

Dělat tištěné periodikum je složitá záležitost, nejdříve musíte vymyslet strukturu čísla, rozdělit rubriky, zajistit autory a rozdělit jim práci tak, abyste dostali materiály včas a ve správném rozsahu. Pak přichází kontroly, vracení špatných článků, jazyková korektura a příprava obrázků. Sazba, to je už doslova hektická část – nikdy není čas, grafik ne vždy udělá to, co chcete. Vytvářené dílo se několikrát otočí mezi šéfredaktorem a grafky. Dlouhé články je potřeba zkrátit, krátké zase doplnit rámečkem, tabulkou a podobně.

Když je den D, zapomeňte na to, že byste šli do kina nebo na pivo. Obvykle zůstáváte déle v práci, nezřídkakdy celou noc. Inzerci můžete dostat také pozdě – musíte čekat do poslední chvíle. Po kompletním schválení se dělá pre-press, odeslání do tiskárny. Na obálku nesmíme také zapomenout – dělá se jako poslední. Opakovaně grafikovi návrh vracíte, nelíbí se vám. Musíte zkontrolovat, zda tiskárna data dostala a jsou v pořádku. Jeden tmavý nebo uřízlý obrázek může snížit kvalitu čísla. Začíná výroba, ale ještě nekončíme. Musíte připravit tiskové zprávy, oznámení na web, nachystat náhledy obálek a ukázku čísla. Následuje potvrzení od tiskárny že časopis šel v pořádku do distribuce, archivujete materiály, PDF soubory, ale to už na vás čekají e-maily od autorů se články pro další číslo.

V mnoha reakcích jsem se mohl dočíst, že dělat časopis pro linuxáky byla chyba. Oni stejnak všechno vědí, nebo si všechno najdou na internetu. Komunita podle těchto lidí časopis o Linuxu nepotřebuje. LinuxEXPRES byl vždy míněn jako časopis, který může nabídnout informace jak pro začátečníka, tak pro hardcore linuxáka. V časopise byly oba typy článků, můžete vzít kterékoli číslo.

Proč jsme se chtěli věnovat začátečníkům? To je jednoduché, chtěli jsme k Linuxu přitáhnout další lidi. Čím víc se jich bude o Linux zajímat, tím dobře pro nás i komunitu. Tím dobře pro Linux. Že to byl risk? Za podpory firmy QCM jsme jej mohli v klidu podstoupit. Časopis nebyl určen těm, kteří si všechno najdou na netu, kteří všechno vědí, kteří prostě nemají potřebu občas si koupit papír a „jít s ním na záchod“.

Jednotlivá čísla byla nezajímavá. Prý průměrného čtenáře zajímalo jen pár článků. Vezměte si první časopis, který máte po ruce. Ne, teď vážně. Prolistujte si jej. Když ignorujete tu hromadu reklam, kolik článků vás opravdu zaujalo? Časopis nečte jeden člověk, ale masa lidí. LinuxEXPRES měl tu nevýhodu, že musel být alespoň trochu zajímavý pro stávající komunitu a zajímavý pro nováčky. Mysleli jsme si, že linuxák přimhouří oko u jednoduššího článku a i tak si časopis koupí. Vždyť to dělá pro dobrou věc. Žádný časopis se obsahem čísla nemůže naplno trefit do choutek konkrétního čtenáře – to by musel mít jen jednoho.

LinuxEXPRES byl takový CHIP pro linuxové uživatele. Tohle byl ale náš záměr, rozhodně to nebyla chyba. Jak převést hudbu z CD do OGGu, jak upravit záložku nebo změnit pozadí plochy. A proč ne? Linux používají začátečníci. To my už dneska víme jistě, protože nám do redakce chodí reakce. Mirek, 55 let, nainstalovaná Mandriva, spokojený uživatel, neví, jak převést video z DVD do počítače. Tento trend výrazně zesílil Vlasta, nový šéfredaktor.

Nedávali jste tam DVD. Tohle už bylo několikrát omílané. Čtenáři chtějí kvalitní články, programy si stáhnou. Nekvalitní časopisy plné DVD příloh, tak těch jsou plné stánky. Netýká se to jen Linuxu. Mohli jsme srazit cenu alespoň o trošku. To mi připomíná…

Cena byla vysoká. Tak tohle si myslí někteří čtenáři, naopak všichni, kdo vědí, kolik stojí náklady na autory, režie, tisk a distribuci, se shodují. Cena totiž byla reálně nízká. Takový distributor schlamstne polovinu ceny jen to hvízdne. Půjdete tedy k jinému distributorovi? Na trhu jsou dva. Přesto cenu vydavatel nechtěl zvyšovat, nechtěl přijít o další předplatitele. Když řeknu, že zisk se počítal v korunách na číslo, možná to pro někoho bude šok. Lékem je jen a pouze inzerce.

Papír byl zbytečně drahý. Tak to nebylo, odborník na tiskařinu jistě prohlásí, že použitý papír byl ten nejlevnější dané kategorie. Tiskárna v Dubí dokonce naprosto minimalizovala náklady a dala si práci se sháněním toho nejlepšího papíru, aby se podařilo cenu srazit. Změny v papíru byly celkem tři, ale na toaleťák jsme časopis fakt tisknout nechtěli.

Nenaznačili jste úpadek, my bychom si časopis koupili a podrželi jej. Muselo by se to zdvojnásobit a i když věříme, že by to možná konec o chvíli odložilo, nebylo by to napořád. Naznačovat jsme nemohli, vydavatel jednal s několika partnery o převzetí časopisu. Scénářů se řešilo na desítky.

Měli jste pokračovat s elektronickým předplatným v PDF. To nejde, musíte stále platit autory, grafiky, šéfredaktora a shánět inzerci. Tudy cesta zatím opravdu nevede.

Naše články byly špatné, opsané od konkurence. Měli byste vidět Vlastu, jak měnil barvy, když si tenhleten blud přečetl. V časopise nikdy nevyšel žádný plagiát a na kvalitu článků dohlížel odborný a jazykový korektor. Pokud se udělala chyba, což se stává, vše se uvádělo ihned na pravou míru v příštím čísle a na webu.

Zarážející bylo, že když už jsme spolupořádali (nebo jen byli na) konferenci a vybalili stánek s časopisy, mnoho lidí časopis přecházelo s pošklebkem. Jo, ty znám. Ale koupit si ho, nikdy. Ani akční cena je nemotivovala. Něco bylo špatně.

…ale nedalo se s tím nic dělat. Byl to hlavně malý náklad, 4000 kusů je strašně, ale strašně moc málo. Stánků je desetkrát tolik, časopis i noviny se vydávají do distribuce proto, aby se polovina vrátila. S tím se počítá, platí to čtenář a inzerenti. Bohužel tak to je a tak to bude. Čím menší je náklad, tím větší remitenda (to co se vám vrátí, bohužel až po několika měsících, pomačkané, rozbité, bez CDček).

Nedokázali jsme sehnat inzerci. Sehnat inzerci, jak snadné. Lehko se to říká, ale kdo nikdy nesháněl inzerci, nemá ani vzdálenou představu o tom, jak je to těžké. Inzerenta musíte přesvědčit o tom, že jeho investice se mu vrátí. S malým nákladem nemožné. Na inzertním oddělení se vystřídalo asi 5 lidí včetně expertů v oboru s velkým know-how. Ani odborník s kontakty nedokázal nic pořádného sehnat.

Když podníkáte v IT, musíte být dobří. Jesliže podnikáte v Linuxu, musíte být 2x tak lepší. Zákazníci čekají, že je to zdarma. Uživatelé si kupují Linux s odporem, neradi platí. Všichni „tomu rozumí“, ale skutečných odborníků je málo. Obdivuji Ivana, který se v oblasti živí snad již přes půl desetiletí. A když myslím „živí“, tak to je zcela vážné – těžko zajde na pivo nebo na squash, když neprodá instalaci, neudělá školení nebo mu odběratel nezaplatí za dodané Mandrivy.

Proč se LinuxEXPRES jmenuje LinuxEXPRES? Inu, na brainstormingu padlo mnoho nápadů, ale metodou vyškrtávání nepřijatelných zbyl tento. Pokud se dobře pamatuji, název LinuxEXPRES byl můj nápad. LinuxEXPRES jako časopis ale vymyslel Tlusťoch.

Momentálně dostáváme (hlavně Vlasta) spoustu e-mailů s poděkováním, nápady, jak pokračovat a podporou ať už finanční, nebo dokonce dostáváme články. Je až překvapující, nakolik komunitě na časopisu záleží, škoda, že to přichází tak pozdě.

Když se podívám na ten stoh čísel, musím celý tým pochválit. Udělali kus práce. Kdybychom jen jednoho uživatele PC přilákali na Linux, stálo to za to. Možná jen nebyl pravý čas.

LinuxEXPRES je mrtev, ať žije LinuxEXPRES.cz!