Světe div se, ale nejlepší enkodér pro OGG/Vorbis je ten oficiální – oggenc2.exe. Alespoň podle mého názoru. Je velmi rychlý a výsledky jsou více než uspokojivé. Pokud byste si ve Windows chtěli převést celou kolekci do formátu OGG aniž byste přišli o id3 tagy, máte dvě možnosti. Za prvé hledat na internetu nějaký freeware/shareware, který by to uměl. Za druhé použít fooBar 2000 verzi 1.0.1 nebo vyšší. A za třetí vytvořit si skript nebo dávkový soubor – ale to je příliš složité kvůli těm zmíněným tagům. To se nepočítá.

FooBar je totiž nejen skvělým hudebním přehrávačem pro Windows (podle mého názoru vůbec nejlepším a nejrychlejším), ale umí také spoustu věcí. Kromě jiného grabovat CD a převádět mezi audioformáty. Stačí tedy album nahrát do kolekce a pravým tlačítkem dát položku Convert. Na výběr máte spoustu možností – od výstupního formátu a kvality přes názvy souboru, normalizaci, DSP či funkci ReplyGain. Pak se fooBar zeptá na cestu k programu oggenc2.exe, který si stáhnete z oficiálních stránek Vorbis a jde se na to.

Úplně nejlepší je využití více jader u moderních procesorů – fooBar chytře na dvoujádrovém procesoru kóduje ve dvou instancích programu oggenc2. Pro porovnání fooBar a oggenc2 byli 12x (slovy dvanáckrát) rychlejší při kódování mé kolekce, než jeden freewarový nástroj určený pro tento účel. To je docela slušný výsledek.

Relativně jednoduše. Nainstalujte freewarový program MP3TAG (něco jako EasyTag) a použijte (nakopírujte do Data Aplikací/Mp3Tag/data/actions) následující akci (uložte jako soubor akce.mta). Snad jsem na žádné písmenko nezapomněl. Pak ji v programu použijte.

[#0]
T=11
F=_ALL
1=1029

[#1]
T=2
F=_ALL
1=\u011b
2=e
3=0|1

[#2]
T=2
F=_ALL
1=\u0161
2=s
3=0|1

[#3]
T=2
F=_ALL
1=\u010d
2=c
3=0|1

[#4]
T=2
F=_ALL
1=\u0159
2=r
3=0|1

[#5]
T=2
F=_ALL
1=\u017e
2=z
3=0|1

[#6]
T=2
F=_ALL
1=\u00fd
2=y
3=0|1

[#7]
T=2
F=_ALL
1=\u00e1
2=a
3=0|1

[#8]
T=2
F=_ALL
1=\u00ed
2=i
3=0|1

[#9]
T=2
F=_ALL
1=\u00e9
2=e
3=0|1

[#10]
T=2
F=_ALL
1=\u00fa
2=u
3=0|1

[#11]
T=2
F=_ALL
1=\u016f
2=u
3=0|1

[#12]
T=2
F=_ALL
1=\u00f3
2=o
3=0|1

[#13]
T=2
F=_ALL
1=\u013e
2=l
3=0|1

[#14]
T=2
F=_ALL
1=\u010f
2=d
3=0|1

[#15]
T=2
F=_ALL
1=\u0165
2=t
3=0|1

[#16]
T=2
F=_ALL
1=\u0148
2=n
3=0|1

[#17]
T=2
F=_ALL
1=\u00c9
2=E
3=0|1

[#18]
T=2
F=_ALL
1=\u011a
2=E
3=0|1

[#19]
T=2
F=_ALL
1=\u0160
2=S
3=0|1

[#20]
T=2
F=_ALL
1=\u010c
2=C
3=0|1

[#21]
T=2
F=_ALL
1=\u0158
2=R
3=0|1

[#22]
T=2
F=_ALL
1=\u017d
2=Z
3=0|1

[#23]
T=2
F=_ALL
1=\u00dd
2=Y
3=0|1

[#24]
T=2
F=_ALL
1=\u00c1
2=A
3=0|1

[#25]
T=2
F=_ALL
1=\u00cd
2=I
3=0|1

[#26]
T=2
F=_ALL
1=\u00d3
2=O
3=0|1

[#27]
T=2
F=_ALL
1=\u00c9
2=E
3=0|1

[#28]
T=2
F=_ALL
1=\u00da
2=U
3=0|1

[#29]
T=2
F=_ALL
1=\u010e
2=D
3=0|1

[#30]
T=2
F=_ALL
1=\u0164
2=T
3=0|1

[#31]
T=2
F=_ALL
1=\u0147
2=N
3=0|1

Aneb jak jsem podpořil open-source, který nyní nesnáším. Když jsem si kupoval svůj nový poklad do kapsy – Cowon iAudio 9 – chtěl jsem potěšit i přítelkyni, a tak ji zakoupil Philips GoGear Spark, který se těší oficiální podpoře od vývojářů programu Songbird. Zakoupením přistroje jde údajně malá částka tomuto týmu, který vyvíjí tento multiplatformní program na správu kolekce, synchronizaci se zařízením a přehrávání hudby. Firma Philips jej zatím ale k přístroji nepřikládá – musíte jej stáhnout. Inu – stáhl jsem.

Když jsem jej nainstaloval, tak jsem zjistil, že pitomnější program jsem ještě neviděl. Zlatý FooBar2000. Tohle je nechutně pomalé, ale opravdu nechutně (běží to na technologiích Firefoxu – ale programátoři to zřejmě nezvládli). Podpora přehrávače je asi taková, že na něj umí soubory překopírovat a také zařízení „zresetovat“. Tj. smazat složku Music a DB soubory s kolekcí. Toť vše.

To by ale nebylo tak hrozné – musím používat řadu doslova debilních programů každý den. Jenže já jsem přítelkyni zeditoval a opravil metadata celé její kolekce, načež jsem asi po 2 hodinách práce zjistil, že „Edit Metadata“ v Songbirdu znamená jen editace informací v databázi. Metadata souborů (tagy) zůstávají nedotčeny. A jak jsem to zjistil? Program se kousnul a po restartu celá kolekce zmizela. Hotovo. Nazdar bazar.

Chtěl bych to vzít zpátky. Reklamuji! Nechci, aby těch pár dolarů šlo programátorům Songbirdu. Ten program je špatný – jak z technologické stránky (zvládnutí programování), tak z designerské (edit metadata – špatné pojmenování, mystifikace uživatele).

Zařízení GoGear samotné je fajn. Kopírovat se ale bude v Exploreru…

Zatímco komentátoři donekonečna rozebírají nový vzhled přicházejícího Ubuntu 10.04 a diskutují nad tím, jestli je dobře nebo špatně mít zaoblené rohy a tlačítko pro zavření okna vpravo nebo vlevo (mně je to jedno), mně zaujala jiná věc.

Styl Canonicalu a Ubuntu se sjednocuje, a to v modernější design. Canonical zadal londýnské firmě vyrábějící fonty zakázku na nový font s názvem Ubuntu, který bude použit pro loga Ubuntu i Canonicalu. Studio již má hotov první prototyp, který stačí na vysázení zmíněných názvů, a bude pokračovat v rozšíření až na západní, arabské, hebrejské a cyrilické abecedy. Dočkáme se jich pravděpodobně ve verzi 10.10. Naše „centrálněevropská! tam bohužel není, ale jelikož bude font svobodný, dá se očekávat, že se našich „husarských“ kousků v podobě háček a čárek dočkáme.

Zadání znělo jasně – font pro denní použití, nadpisy, vlastně pro celou komunitu. Takže to vlastně není jen brand font. Ubuntu se tedy řadí mezi zákazníky studia Dalton Maag vedle společností jako je Škoda, Puma, Tesco, BMW, UBS nebo Vodafone.

Cílem je sjednotit vzhled jak pro koncové uživatele, tak pro business. Ubuntu a Canonical bude mít společný vzhled. Kdykoli uvidíte reklamu na služby Canonicalu, nebo desktop koncového uživatele, uvidíte to samé. Z Ubuntu se již stala značka kvality, Canonical ji chce logicky využít i podpořit.

Vidíme, že Canonical nejen jde s dobou, on taky zachycuje současný trend Cloud Computingu a Netbooků. Mark Shuttleworth dokazuje, že má prostě čuch na to, co bude mít úspěch. Ještě by se Canonical měl pokusit o průnik na mobilní telefony.

Na nové Ubuntu se moc těším. Hlavně proto, že chci konečně doma konsolidovat desktop PC a po tom množství aktualizací konečně nahodit „čistou instalaci“. Nové Ubuntu bude mít prodlouženou podporu a já doufám, že to bude úspěšné a stabilní vydání.

Jestli jsou rohy oblé, nebo tlačítko vlevo – je to všechno jedno. Nastavím si styl, jaký mi vyhovuje. Myslím ale, že si zvyknu. Už pro to, že pokukuju po notebooku od Apple…

Jako největší změnu či novinku ve specifikaci HTML 5 jsem vždy považoval začlenění databázové vrstvy SQL přímo do prohlížeče. Vývojáři webových aplikací mají u prohližečů s plnou podporou HTML5 možnost ukládat lokálně data. Standard SQL byl zvolen ze zištných důvodů – velká komunita programátorů jej umí používat. Ačkoliv poslední verze Firefoxu v sobě obsahují databázi SQLite, používají ji pro ukládání vlastního nastavení. Specifikaci Web SQL Database API zatím Firefox neimplementuje.

Ačkoli existoval Google Gears plugin pro Firefox i Internet Explorer, který tuto funkcionalitu do prohlížečů přidával, Google se rozhodl nadále jej nepodporovat. Od této chvíle však tuto specifikaci implementuje naplno první masově používaný prohlížeč – Google Chrome (vývojová verze 4). Doufejme, že se brzy přidá i Firefox, takže vývojáři budou moci vytvářet kvalitnější, rychlejší a bohatší webové aplikace.

Pokud vás štve, že se TIBCO Designer 5.5 otevírá v nemaximalizované podobě, pak možná přijde k užitku můj tip. TIBCO Designer má totiž velmi mnoho nedokumentovaných funkcí i nastavení. Dá se na ně přijít menší investigací knihoven. Pokud tedy chcete, aby se TIBCO Designer otevíral vždy maximalizovaný, editujte soubor .TIBCO/Designer5.prefs.

ae.designer.window.maximized=true

Pokud naopak preferujete nějakou konkrétní pozici na obrazovce, můžete použít hodnoty application.x, application.y, application.height, application.width. Pokud Designer spouštíte 50x denně, určitě se to hodí.

Během editace nemějte Designer spuštěný, jinak se vám nastavení přepíše!

Když jsem dnes šel asi letos popáté do práce pěšky, měl jsem čas přemýšlet. Ona půlhodina svižné chůze o půl sedmé ráno v mrazu vás nutí přemýšlet. Jak je možné, že tramvaje už zase nejezdí? Co vlastně dokáže půl centrimetru nového sněhu? Proč je dopravní situace v Holandsku tak zoufalá? Proč? Proč!?!?

Vždyť tento národ se dokázal vyporádat s větrem i vodou. A to naprosto excelentně. Snad nejlíp ze všech národů. Holandská vodní díla jsou buď památkami UNESCO, nebo osmými divy světa. Počet větrných elektráren a mlýnů také bere člověku dech. A s počasím se vypořádá i jednotlivec – zde vyráběné deštníky Storm Umbrella firmy SENZ jsou snad ty nejlepší na světě. To můžu potvrdit.

Za tu půlhodinku nechtěného pochodu jsem si vymyslel krásný důvod, proč tramvaje stojí za sebou bez hnutí, bez energie. Ministr dopravy se v televizi chvástal, že to co se stalo na Vánoce, už se nebude opakovat. Že všichni přijali opatření. Po dnešní „nadílce“ se MHD pokusilo o odklon některých tramvajových tras – bohužel i té naší. Ovšem brzy narazilo. Tramvaje jely po trasách, kudy už dlouho nejely. Narážely na překázky jako jsou betonové stavební zátarasy přes koleje a podobně. A všechno to dnes ráno skončilo fiaskem – vypadla elektřina na jedné hlavní trase. No power, no fun. Asi se přehřály dráty z toho velkého provozu.

Holanďané naopak v minulosti už ukázali, že jim to s dopravou moc nejde. Největší křižovatka v zemi měla být chloubou. Je situována kousek od Haagu, vedle fotbalového stadionu klubu ADO. Pokud chcete z Haagu na jakoukoliv stranu (kromě západu – tam je oceán), pravděpodobně pojedete přávě přes ni. Pokusy rozšířit všechny nadjezdy na čtyři a více pruhů nepomohly. Zácpy jsou dnes akorát horší.

Je to k vzteku.

Den Haag, 15.2.2010 (od našeho zvláštního zpravodaje): Když v holandském „sportu“ budete chtít brusle, pravděpodobně vám prodavač nejprve nabídne rychlobruslařské. Pokud budete v tom nesprávném obchodě, mohou to být taky jediné brusle v nabídce. Hokej se zde příliš nehraje, zato rychrobruslení je v Holandsku téměř národní sport. Jednou za uherský rok (doslova) zde kanály zamrznou natolik, že se po nich jede legendární dvěstěkilometrový závod na bruslích. Letos to skoro vyšlo - klemra je pořádná, ale kde nic tu nic.

Na letošní zimní olympiádu vypověděl holandský rychlobruslařský tým smlouvu s firmou Nike, protože odborníci z Technické univerzity v Delftu vyvinuli nový materiál pro rychlobruslařské dresy. Neuvěřitelný materiál z Marsu. Prý závodníky zrychlí.

Když jsem se dnes kolegy ptal, jak je možné, že kanadský režisér si během přímého přenosu žen na tři kilometry opakovaně (a trošku jednostranně) vybíral do záběru rozcvičující se holanďanky, holandské fanoušky, holandského trenéra (zatímco se dvě jiné závodnice chystaly na startu), odpověděl mi: „Je to jasné - oni totiž vědí, že na tenhle sport se dívá jenom Holandsko.“

Zatímco muži byli úspěšní a brali jednu medaili, holandským závodnicím včera ani dresy nepomohly. Jak asi víte - závod na tři kilometry vyhrála fantastickým časem Martina Sáblíková. Mimochodem, když se holanďana zeptáte, aby vyjmenoval tři české sportovce, hned vydechne: „Zablikóva, Šech, Jáchr.“

Když jsem se dnes pokusil přehrát si z archivu ČT na internetu včerejší Události, narazil jsem. Po dobu konání ZOH ve Vancouveru je živé vysílání ČT24 a archiv některých pořadů omezen na území ČR. Děkujeme za pochopení.

Takže jen díky tomu, že by se ve zprávách mohl objevit nějaký ten předražený záběr z her, prostě odstřihli všechny krajánky. Přitom stačilo vyvinout více úsilí – a ono to jde, protože v TV NOVA nic ze stránek nestáhla. Navíc jsem zjitil, že pro přehrávání z archivu Novy stačí Flash a nepotřebuji Windows Media Player. Asi se začnu koukat na zprávy TV NOVA. Ostatně nic jiného mi nezbývá.

Človek platí koncesionářské poplatky České televizi, ale vykašlou se na něj. Zato NOVA živená z reklamy zvládne nastříhat internetovou verzi TN tak, aby tam záběry nebyly. Nebo licenci prostě zaplatí.

ClipX (webová stránka) je skvělým nástrojem pro Windows. Doposud jsem používal podobnou utilitu jen v Linuxu, ale dnes jsem po ní zatoužil i ve Windows. V poslední době pracuji se schránkou velmi často. Na můj vkus až moc často. Historie se hodí vždy.

Ne nadarmo platí, že brambory jsou nesledovanější potravinovou komunitou. Kdyby se s nimi něco nedejbože stalo, polovina lidí umře na hlad. Jsou totiž daleko výživnější než rýže. To si velmi dobře uvědomují také holanďané. Nejen že brombory pěstují, šlechtí a čile s nimi obchodují, ale především je konzumují. A to prosím ve velkém.

Vždycky jsem měl za to, že kvalitní hranolky najdete vždycky u McDonalds. Pokud jste v Holandsku, pro hranolky nechoďte do tohoto řetězce, ale navštivte nějaký z mnoha stánků. Dělají je totiž z čerstvých brambor – žádné předsmažené zmraženiny. Nádhera.

Update: V Galerii najdete novou várku fotek z Kinderdijku a z rotterdamského přístavu. A to hned dvě série.

Zdroj Obrazem z Haagu

Nesouhlasím s tím, aby boháči platili stejné daně jako já. Nezáleží na tom, že jsou v práci od rána do noci. Je mi jedno, že jsou študovaní, pracují tvrdě a nadále se vzdělávají. No a i když si třeba platí (za své peníze) drahé kurzy a školení, podle mě by měli mít prostě vyšší daň. Není prostě fér, že platí jen třicet procent z milionů. To je přece úplně jiných třicet procent, než platí někdo s výdělkem stovek tisíc ročně. Musí to být prostě víc!

Rozdávejme dnes, když ve státní kase ještě něco je. To dá rozum. Přece nezáleží na tom, co bude za pět nebo deset let. Nějak bylo, nějak bude. Jsem plně srozumněn s tím, že po určité době budeme muset přejít k drastickým krokům. Je mi to jedno, stejnak to zaplatí bohatí. Buď teď, nebo později – a to ještě více.

Pánům Paroubek a Rath prostě věřím. Mají moji plnou důvěru. Jen pod jejich vedením bude naše krásná země vzkvétat.

Normálně o politice nepíšu, ale co se děje v poledních věcech je hnus. I když to divadlo už měsíce sleduji jen z povzdálí, zřetelně rozeznávám populismus nejhrubšího zrna ze strany ČSSD. Hazardování se státními financemi. Je to až k nevíře. Proto tenhle volebně-ironický zápisek s agresivním názvem.

Jsem přesvědčen o tom, že tento pán má opravdu v hlavě algoritmus, který je podstatně lepší než u Google. Na každé hledané slovo totiž vrátí odkaz směřující jen na jižní Moravu. Tak na tohle jsou Larry & Sergey krátcí. Geniální – to se bude prodávat úplně samo.

Pane Hejl, já vám ten milion dám. Ozvěte se

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/309292320520018-den-d-ii-rada/obsah/102364-internetovy-vyhledavac-lepsi-nez-google/

Update: nášupový rozhovor vyšel dneska na živě.cz.

Nepovažuji se za experta ve fulltextovém vyhledávání, ale nějaké ty algoritmy na fulltext i podobnost dokumentů jsem vytvořil a pár jich dokonce prodal. Pán v rozhovoru popisuje, že tři roky někde hledal a porovnával výsledky od Google a jiných prohledávačů. Najednou se mu „rozsvítilo“ a jakýmsi záhadným způsobem v podobě lepšího klasifikování vah (zmíněny byly fuzzy množiny) to přišlo. Narážíme však na jeden důležitý problém, kdy pan Hejl tvrdí, že jeho způsob by měl být lepší. Co je to lepší? Jakým způsobem měřil kvalitu výsledků? Je to totiž nesmírně těžké.

I kdybych připustil, že jeho myšlenka je správná, pak je pán úplně vedle s tím, co požaduje. Chce milion korun na půl roku nebo rok vývoje pro něho a jednoho až dva programátora! On to snad chce dělat zadarmo (a ti progamátoři asi taky). Pan Hejl chce dělat analýzu a návrh databáze, a poté teprve zjistí, kolik vlastně bude potřebovat serverů (prý asi 5). O licencích na serverový software se vůbec nezmínil – předpokládám tedy Linux. A náklady na testování a beta provoz (proof-of-concept) jsou také asi zahrnuty. Když k tomu připočtu náklady na hosting, hardware i software pro zaměstnance i pana analytika, vůbec nechápu, k čemu vlastně potřebuje ten milion! Za milion vám udělá agentura dneska pěkný web s nějakým redakčním systémem a programováním nové funkčnosti (tři měsíce práce).

Aby mohla být předvádečka úspěšná, bude potřeba vyvinout spoustu omáčky okolo. Nedovedu si představit, že by byla použita třeba relační databáze, takže termínem „databáze“ pan Hejl asi myslel vývoj nějaké speciální (případně použití speciální). Jinak by se prvního výsledku potencionální investoři taky nemuseli dočkat. Jinými slovy – milion je na poražení Googlu málo.

Vesnice Kinderdijk v Jižním Holandsku leží asi 15 kilometrů od Rotterdamu a známá je díky devatenácti nádherně zrestaurovaných větrných mlýnů, které hnali vodu z polderů do grachtu, a dále do řeky. Dnes již to má na starost moderní elektrická pumpa. Místo je zapsané na Seznamu kulturního děditství UNESCO. My jsme dnes během krásného zimního dne natočili jedno krátké HD video:

Nikdy jsem si vlastně neuvědomil, co všechno ze sebe může navigace GPS vyloudit. Úsměv mi ve tváři trošku zamrznul, když jsem si poprvé vyslechl „a nyní nastupte na loď“. Toto se vám při výletu po Holandsku klidně stane ve vnitrozemí, když se budete pohybovat v okolí větších řek. Naštěstí ležím v posteli a plánuji zítřejší výlet do Kinderdijku na slavné mlýny a rotterdamského přístavu, takže nikam nastupovat nemusím – jen budu plánovat jinou trasu.

Tento víkend to jsou dva měsíce, co jsem v této zemi červených cihel a širokých oken. Je čas na malou rekapitupaci. Takže:

• http://nl.wikipedia.org/wiki/Gevulde_koek – čtenářům mého blogu dobře známá máslo-tukovo-mandlová bomba.
• http://en.wikipedia.org/wiki/Poffertjes – minipalačinky servírované asi tak s tunou cukru a hromadou šlehačky.
• http://en.wikipedia.org/wiki/Pannenkoek – jako naše palačinky (naslano i nasladko), ale některé typy se nedělají z mléka (ale másla). Výtečné se sýrem.
• http://en.wikipedia.org/wiki/Stroopwafel – oplatka a uvnitř karamelový „stroopsirup“. Nevypadají, ale jsou brutálně dobré.
• http://en.wikipedia.org/wiki/Dutch_baby_pancake – tak na tohoto krasavce se teprve chystám.

Dost bylo srandy, nyní pár fotek.

Obrazem z Haagu

Potřeboval jsem pracovat se službami systému Windows na počítači, na kterém jsem měl zakázaný přístup do MSC konzole (okno „Služby“). Dá se to.

Nejprve seznam dostupných služeb:

sc query state= all

...
SERVICE_NAME: TIBCOAdmin-tibco
DISPLAY_NAME: TIBCO Administrator 5.4 (tibco)
        TYPE               : 10  WIN32_OWN_PROCESS
        STATE              : 1  STOPPED
                                (NOT_STOPPABLE,NOT_PAUSABLE,IGNORES_SHUTDOWN)
        WIN32_EXIT_CODE    : 1077       (0x435)
        SERVICE_EXIT_CODE  : 0  (0x0)
        CHECKPOINT         : 0x0
        WAIT_HINT          : 0x0

SERVICE_NAME: TIBHawkAgent-tibco-NLDHDO-301559
DISPLAY_NAME: TIBCO Hawk Agent (tibco)
        TYPE               : 10  WIN32_OWN_PROCESS
        STATE              : 1  STOPPED
                                (NOT_STOPPABLE,NOT_PAUSABLE,IGNORES_SHUTDOWN)
        WIN32_EXIT_CODE    : 1077       (0x435)
        SERVICE_EXIT_CODE  : 0  (0x0)
        CHECKPOINT         : 0x0
        WAIT_HINT          : 0x0

Opravdu je tam mezera (před „all“)! Nyní vypneme službu TIBCOAdmin-tibco, aby se po startu počítače nespouštěla.

sc config "TIBCOAdmin-tibco" start= disabled

Zase nezapomeňte na mezeru! No a konečně službu ručně spustíme:

sc start "TIBCOAdmin-tibco"

To je celé. Utilita „sc“ je mocná – po zadání můžete prostudovat obsáhlou nápovědu. Jo a ještě poznámka – sc.exe je součástí Windows XP.